Srovnání mezi NPV a IRR

Parametry čisté současné hodnoty (NPV) a vnitřní míry návratnosti (IRR) nám mohou pomoci při studiu životaschopnosti určitých projektů na ekonomické úrovni. Musí však být jasné, že tato kritéria se ne vždy shodují, mají svá omezení a jejich výsledky mohou být v některých případech nekonzistentní.

Srovnání mezi NPV a IRR

Proto položíme na stůl NPV a IRR, abychom je společně analyzovali.

První rozdíl, který je třeba zmínit, je způsob studia ziskovosti projektu. NPV tak činí v absolutních čistých hodnotách, tj. v peněžních jednotkách, udává hodnotu projektu v současnosti; zatímco IRR nám poskytuje relativní míru v procentech.

Tyto metody se také liší v zacházení s peněžními toky. Na jedné straně NPV zohledňuje různé splatnosti peněžních toků, upřednostňuje ty nejbližší a snižuje tak riziko. Předpokládá, že všechny toky jsou reinvestovány se stejnou sazbou K, což je diskontní sazba použitá v samotné analýze. Na druhou stranu IRR nezvažuje, že peněžní toky jsou periodicky reinvestovány za diskontní sazbu K, ale spíše za výnos r, nadhodnocující investiční kapacitu projektu.

Příklad srovnání mezi NPV a IRR

Podívejme se na krátký příklad pro objasnění této poslední myšlenky. Co to znamená, že investice má vnitřní míru návratnosti 40 %? Podle IRR kritérií by to znamenalo, že po roce by byly získané prostředky reinvestovány ve výši 40 % a tedy s prostředky z druhého roku a dalších let. Hypotéza daleko od reality.

Následující graf ukazuje vztah mezi NPV a IRR.

jdou a házejí

Vidíme, že pro projekt existuje tolik NPV, kolik se používá diskontních sazeb. Ve vztahu k IRR je z grafu patrné, že je pouze jedno, ale ne vždy tomu tak je, záleží na struktuře peněžních toků investice. Je to vysvětleno níže.

Zaměříme-li se na výsledky, které nabízejí, uvidíme, že mohou existovat nesrovnalosti v závislosti na typu dotyčné investice.

V případě jednoduchých investic se oba způsoby shodují v rozhodnutí o přijetí nebo zamítnutí projektu. V žebříčku investic je však možné, že je každá metoda řadí jinak.

U investic, které nejsou jednoduché, mohou vznikat rozhodovací konflikty i při přijetí či zamítnutí investice.

Podívejme se na různé případy, které můžeme najít, když analyzujeme investice, které, jak již bylo řečeno, budou záviset na jejich povaze, zda jsou jednoduché nebo ne.

První případ: NPV i IRR poskytují stejné investiční rozhodnutí a výsledky hodnocení (jednoduché investice)
Případ 1

Závěry: obě metody stanoví, že projekty jsou ziskové a že projekt B je výhodnější než projekt A.

Druhý případ: NPV i IRR poskytují stejné výsledky rozhodnutí, ale neshodují se při zadávání investic (jednoduché investice)
případ 2

Závěry: tato dvě kritéria ukazují, že investice jsou ziskové, ale nesouhlasí, pokud jde o upřednostňování investic. Podle NPV je B ziskovější než A, nicméně podle kritéria IRR bychom nejprve vybrali A, který má IRR větší než B.

Třetí případ: projekty s více než jedním IRR (není jednoduchá investice)
případ 3

Závěry: co to znamená, že projekt má dvě IRR? Dvě hodnoty způsobují, že NPV je nulová, což vytváří problémy při aplikaci kritéria IRR pro analýzu investice, protože není známo, které IRR použít jako referenci pro srovnání s diskontní sazbou (K).

Nezapomínejme, že rozhodovací pravidlo zní:

IRR> k přijmout investici

IRR = k indiferentní

IRR

Tento jev je způsoben tím, že znaménko čistých peněžních toků se mění více než jednou.

Čtvrtý případ: projekt bez IRR (není jednoduchá investice)
případ 4

Závěry: pokud projekt nemá IRR, nelze toto kritérium při rozhodování použít.