Rozdíl mezi veřejným deficitem a veřejným dluhem

Veřejný deficit je položka, která měří ekonomickou situaci státu v zemi, pomocí rozdílu mezi příjmy a výdaji v daném roce, a za normálních okolností je to vyjádřeno v procentech hrubého domácího produktu (HDP) ten stejný rok.

Rozdíl mezi veřejným deficitem a veřejným dluhem

Rozdíl mezi veřejným deficitem a dluhem je ten, že první je toková proměnná a druhá je stavová. Jinými slovy, veřejný deficit představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji v konkrétním roce. Mezitím je dluh proměnnou, ke které se připočítává nebo odečítá deficit. Výsledkem je celkový veřejný dluh.

Stojí za zmínku, že veřejný deficit, jelikož je rozdíl, může být pozitivní nebo negativní. Pokud jsou výdaje větší než příjmy, pak bude rozdíl (příjmy – výdaje) záporný. Naopak, pokud jsou příjmy větší než výdaje, bude rozdíl (příjmy – výdaje) kladný. Když je rozdíl záporný, nazývá se veřejný deficit. Naopak, je-li rozdíl kladný, je znám jako veřejný přebytek. I když je pravda, že i když s různými názvy jde o stejnou velikost.

Veřejný deficit a veřejné výdaje
  • Viz význam přebytku
  • Viz význam deficitu

Způsoby financování veřejného deficitu

Při financování schodku veřejných financí v po sobě jdoucích letech může stát jednat třemi způsoby:

  1. Prostřednictvím daní: to je to, co známe jako fiskální politiku , zvýšením daní mohou vybrat více a vláda tomu odpovídá.
  2. Emise peněz: je to metoda, která se ve vyspělých zemích již nepoužívá. Vyvolává inflaci a znehodnocuje národní měnu, čímž brání řádnému fungování a rozvoji domácí ekonomiky.
  3. Emise veřejného dluhu: Ministerstvo financí získává financování, vydává aktiva v různých časových obdobích (dluhopisy, směnky atd.), za které musí investorům vyplácet určitý výnos. Uvedená emise musí být povolena zákonem a respektovat omezení na ni uložená v souhrnných státních rozpočtech. Čím větší je dluh země a její potřeby financování, tím složitější je pro soukromé společnosti jej získat, protože soutěží se státem a musí platit více než on, což prodražuje jejich financování a snižuje konkurenceschopnost. co známe jako efekt vytěsnění , situaci, která vytlačuje soukromý dluh z trhu.

V tomto případě státní pokladna vydává dluhopisy a směnky s různými splatnostmi (emise veřejného dluhu). Představme si, že dnes vydáte 1 miliardu EUR ve formě dluhopisů se splatností 10 let. Investoři obdrží pravidelnou úrokovou sazbu po dobu 10 let výměnou za financování státem v té době až do splatnosti.

Akumulovaný „živý“ součet emisí státní pokladny k financování veřejného deficitu je to, co nazýváme veřejným dluhem. Obvykle se také vyjadřuje jako procento HDP za daný rok.

Veřejný deficit vs veřejný dluh

Z tohoto důvodu může být veřejný deficit -5,9 % a je kompatibilní s veřejným dluhem, který představuje 99,3 % HDP, jak můžeme vidět ve Španělsku v tabulce níže.

Španělsko Veřejný deficit Veřejný dluh
milionů € % HDP milionů € % HDP
2014 -61,319 -5,9 % 1,033,741 99,3 %
2013 -71,241 -6,9 % 966,044 93,7 %
2012 -108 903 -10,4 % 890,728 85,4 %
2011 -101 265 -9,5 % 743 530 69,5 %
2010 -101 445 -9,4 % 649,259 60,1 %
2009 -118,237 -11,0 % 568 700 52,7 %
2008 -49,385 -4,4 % 439,771 39,4 %
2007 21 620 2,0 % 383,798 35,5 %
2006 22,144 2,2 % 392,168 38,9 %
2005 11,229 1,2 % 393,479 42,3 %
2004 -364 0,0 % 389,888 45,3 %
2003 -2 960 -0,4 % 382 775 47,6 %
2002 -3,106 -0,4 % 384,145 51,3 %
2001 -3,839 -0,5 % 378,883 54,2 %
2000 -6,608 -1,0 % 374,557 58,0 %