Produkční kapacita

Výrobní kapacita je kapacita, kterou má výrobní jednotka k výrobě své maximální úrovně zboží nebo služeb s řadou dostupných zdrojů. Pro její výpočet bereme jako referenční určitý časový úsek. Tento ukazatel je široce používán v řízení podniku. Protože pokud výrobní jednotka vyrábí pod svou výrobní kapacitu, není tato jednotka využívána při svém maximálním výkonu.

Chceme-li dosáhnout zvýšení, ale i snížení výrobní kapacity, jsou spojeny s investičními nebo odprodejovými procesy. Jinými slovy, pokud chceme zvýšit výrobní kapacitu v továrně, musí společnost investovat do nového stroje, který má kapacitu na výrobu více.

Konečně musíme mít na paměti, že výrobní kapacita je vždy měřena s ohledem na optimální využití zdrojů, jakož i vlastnictví výrobních prostředků za normálních provozních podmínek.

Rozdíl mezi výrobní kapacitou a objemem výroby

Tyto dva pojmy by se neměly zaměňovat. Hovoříme-li o výrobní kapacitě, mluvíme o maximálním množství zboží a služeb, které může výrobní jednotka vyrobit, za běžných provozních podmínek a také při optimálním využití zdrojů. Na druhé straně objem výroby měří množství zboží a služeb, které byla výrobní jednotka schopna vyrobit s dostupnými zdroji a ne vždy za normálních provozních podmínek.

Tímto způsobem, zatímco výrobní kapacita měří maximální úroveň výroby, které může výrobní jednotka dosáhnout, objem výroby měří výsledek, který byl nakonec vyroben pomocí různých výrobních jednotek. Jinými slovy, objem výroby se nemusí nutně rovnat výrobní kapacitě, protože výrobní jednotka může pracovat pod svou maximální výkonnostní úrovní a získávat nižší objem výroby, než je její výrobní kapacita.

V obchodním managementu je velmi užitečné znát tyto dvě skutečnosti. Tímto způsobem, pokud známe objem výroby a její výrobní kapacitu, můžeme vědět, kolik výrobních jednotek přestávají vyrábět ve scénářích, kdy objemy výroby nedosahují své výrobní kapacity. Stačí odečíst objem výroby a výrobní kapacitu.

Rozdíl mezi výrobní kapacitou a optimální výrobní kapacitou

Ani tyto dva pojmy by se neměly zaměňovat. V mnoha scénářích měří výrobní kapacita maximální úroveň výroby na výrobní jednotku s využitím všech dostupných zdrojů za příznivých provozních podmínek. V mnoha případech však výrobní jednotky nemohou dlouhodobě udržet svou maximální úroveň výroby, zatímco poptávka ne vždy vyžaduje výrobu na maximální kapacitu.

K tomu se používá koncept optimální výrobní kapacity. Jinými slovy, maximální úroveň, na které může výrobní jednotka vyrábět dlouhodobě udržitelným způsobem. Tedy za normálních podmínek, což je maximální úroveň, při které může produktivní jednotka vyrábět udržitelně po dlouhou dobu. Stejným způsobem je tento koncept velmi užitečný v obchodním managementu, protože ne vždy máme kapacitu na to, aby naše výrobní jednotky dosahovaly maximálního výkonu a udržely tento výkon v dlouhodobém horizontu. Jakákoli událost by mohla způsobit zastavení výroby a způsobit společnosti vážné problémy.

Plánování výrobní kapacity

Jak jsme řekli, výrobní kapacita se musí měřit vždy v určitém časovém období. To znamená, že když chceme provést plánování nebo vědět, jaká byla výrobní kapacita, musíme vzít v úvahu faktor času. Tímto způsobem se stejným způsobem provádí plánování výroby. Pokud chceme plánovat výrobu, musíme specifikovat úroveň výrobní kapacity různých výrobních jednotek při optimálním výkonu pro společnost.

K tomu se plánování výroby provádí z různých časových bodů, kterými jsou:

• Krátkodobé (méně než 6 měsíců)
• Střednědobá (6 až 18 měsíců)
• Dlouhodobě (od 18 měsíců)

Nyní, abychom mohli provádět plánování výroby v různých optikách, musíme mít na paměti, že výrobní kapacita v dlouhodobém horizontu vždy podmiňuje kapacity v krátkodobém a střednědobém horizontu, což může vyžadovat řadu přizpůsobení procesů k dosažení cílů stanovených společnost.

Tímto způsobem, pokud chceme plánovat výrobu, musíme vzít v úvahu řadu faktorů:

• Prognóza očekávané poptávky.
• Identifikace potřebné kapacity pro uspokojení poptávky.
• Identifikace alternativ v případech, kdy ji nelze splnit.
• Hodnocení a rozhodování.

Tímto způsobem můžeme provádět plánování výroby, které určuje dobrý výkon společnosti v různých plánovaných termínech.

Jaké faktory podmiňují výrobní kapacitu?

Výrobní kapacita výrobní jednotky je vždy podmíněna řadou faktorů. Tyto faktory určují možnost produkce více či méně v omezeném časovém období.

Proto můžeme tyto podmiňovací faktory rozdělit do dvou kategorií:

• Vnitřní faktory.
• Vnější faktory.

Mezi vnitřními faktory, které mohou podmínit výrobní kapacitu, je třeba zdůraznit:

• Vybavení a údržba.
• Instalace.
• Rozdělení výrobního závodu a výrobního procesu.
• Dostupné zdroje.
• Podnikání.
• Systémy kontroly kvality.
• Řízení pracovních míst.
• Řízení pracovníků.
• Návrh produktu nebo služby.
• Finanční zdroje.

Na druhou stranu mezi vnějšími faktory, které by mohly ovlivnit výrobní kapacitu, stojí za to zdůraznit:

• Institucionální rámec.
• Politické prostředí.
• Legislativa a současná regulace.
• Unijní kolektivní smlouvy.
• Firemní dohody.
• Kapacita poskytovatele.
• Ekonomické prostředí.
• Obchodní soutěž.
• Vztah k úvěrovým institucím.

Tyto vnitřní a vnější faktory je třeba vždy brát v úvahu, protože podmiňují naši výrobní kapacitu i chod firmy.

Jak se počítá výrobní kapacita?

Pokud chceme vědět, jaká je výrobní kapacita výrobní jednotky, vzorec pro výpočet je poměrně jednoduchý. Způsob, jak to udělat, by byl v první řadě výpočet počtu hodin na produktivní jednotku, kterou máme k dispozici. To znamená, že pokud máme 8hodinový pracovní den, ve kterém máme 10 výrobních jednotek, celkový počet výrobních hodin je 80 hodin.

Za druhé, musíme změřit výrobní kapacitu produktu na základě výrobní jednotky a dostupných hodin. To znamená, že musíme vydělit výrobní kapacitu pro položku počtem hodin, které jsou k dispozici, čímž získáme denní výrobní kapacitu. Jinými slovy, předpokládejme, že každé produktivní jednotce trvá výroba jedné jednotky zboží nebo služby 1 hodinu. Pro výpočet musíme vydělit počet hodin, které jsou k dispozici (80) dobou, kterou je zapotřebí k výrobě jednotky produkce k výrobě jednotky produktu nebo služby (1). Tím bychom získali denní výrobní kapacitu.

V tomto příkladu by denní výrobní kapacita byla 80, protože máme 80 hodin výroby denně, přičemž výroba každé vyrobené jednotky trvá v průměru 1 hodinu.

Za třetí a mnohem jednodušší. Pokud chceme měřit měsíční výrobní kapacitu výrobních jednotek, stačí vzít denní kapacitu získanou v předchozím kroku a vynásobit ji pracovními dny, které máme v měsíci. Stejným způsobem by to bylo provedeno pro výpočet roční výrobní kapacity, protože bychom měli vynásobit počtem odpracovaných dnů v roce.

Následně jsme s těmito daty již mohli získat další řadu ukazatelů jako je objem výroby nebo míra efektivity. To znamená, že pokud víme, že denní výrobní kapacita je 80 jednotek, pokud vyrábíme 40, můžeme vědět, že míra využití je 50 %. Jinými slovy, objem výroby by byl provozován na 50 % ve vztahu k její výrobní kapacitě.