Luis de Molina byl teologem Tovaryšstva Ježíšova. Je jedním z mála členů školy Salamanca, kteří nepatřili k dominikánům. Postavil se proti všem formám determinismu a udržoval si pozici ve prospěch soukromého vlastnictví a volného obchodu.
Luis de Molina se narodil v roce 1535 v Cuenca. Začal studia práv v Salamance, i když je nedokončil. Odtud odešel v roce 1552 na univerzitu v Alcalá de Henares, kde studoval kánony a logiku. Téměř ve stejnou dobu vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Jen o rok později ho jeho jezuitští představení poslali do Lisabonu, na cestu, kterou podnikl pěšky na pouť a žil z almužny. Později odešel do Coimbry, na jejíž univerzitě studoval umění. Na jejich konci studoval teologii také v portugalské Évoře a Coimbře. Na kněze byl vysvěcen v roce 1561 a v roce 1563 začal působit jako profesor umění v Coimbře až do roku 1567.
V roce 1568 získal Cuenca křeslo nešpor, aby vyučoval teologii na univerzitě v Évoře. O tři roky později, v roce 1571, se mu podařilo získat titul doktora teologie. To by ho vedlo k získání prémiového křesla teologie na University of Évora. V roce 1584 opustil akademický svět a přestěhoval se do Lisabonu, kde se zaměřil na kompozici svých děl.
Již v roce 1591 se vrátil do Španělska, aby žil v Cuenca až do roku 1600. V tomto roce byl jmenován profesorem morální teologie na Imperial College v Madridu. Tuto funkci však nikdy nemohl vykonávat, protože v témže roce zemřel.
Jeho myšlení pokrývalo širokou škálu znalostí. Jeho teologický základ velmi ovlivnil jeho pojetí světa. Silně hájil lidskou svobodu, svobodnou vůli, což ho vedlo k tomu, že se postavil ve prospěch svobody ve všech dimenzích.
Myšlenka Luise de Molina
Luis de Molina je jedním z mála považovaných členů školy Salamanca, kteří pocházejí od jezuitů. Je uznáván jako významný učenec, který uměl pracovat v tak rozmanitých oborech, jako je teologie, právo a filozofie.
Věnoval se také ekonomii, i když z politicko-filosofického hlediska. Z této perspektivy napsal „De Justicia et Jure“, ve kterém se zamýšlel nad právem, politikou a ekonomikou. Zabýval se mimo jiné tématy jako daně, ceny a monopoly, v nichž projevoval klasický liberální pohled. Všichni jsou velmi přítomni ve většině členů školy Salamanca.
Byl neúnavným obráncem svobodné vůle a bojoval proti jakémukoli determinismu. Tuto pozici si udržoval v takzvané ‚Polemic de auxiliis‘. V souvislosti s tím pojal pojem střední věda. Tímto konceptem se snažil smířit všemohoucnost Boha se svobodou lidské bytosti. Jeho název je odvozen od toho, že se nachází mezi tím, co bylo známé jako věda o jednoduché inteligenci a věda o vidění.
Volný obchod jako projev svobodné vůle
Jezuita aplikoval koncept lidské svobody a svobodné vůle na svou vizi politiky a ekonomiky. Poukázal na to, že se z něj odvozuje pojem občanské společnosti, protože bez svobody myšlení a jednání je její existence nesmyslná. Proto mají lidé vždy z Boží milosti schopnost fungovat jako občané. Role neodmyslitelně spjatá s potřebou rozhodovat o otázkách, které ovlivňují materiální i duchovní blaho celé společnosti.
Od tohoto bodu se Molina znovu potvrzuje jako zastánce volného obchodu. Chápe, že tento model je přesně ten, který nejvíce odpovídá svobodě, kterou Bůh dal člověku. Z tohoto důvodu se staví proti jakémukoli pokusu politické moci o regulaci cen a trhů. Jako zastánce svobody také hájil legitimitu soukromého vlastnictví a obchod s otroky označil za nemorální praktiku.
Jeho obrana individuální svobody ho také vedla k tvrzení, že vládce je ve skutečnosti správcem. A že ve skutečnosti moc spočívá na množině jednotlivých občanů. Tímto způsobem byl označen jako předchůdce své doby a byl předchůdcem liberálních myslitelů osmnáctého a devatenáctého století.